https://hdl.handle.net/20.500.14178/913 Wed, 19 Aug 2026 15:55:44 GMT 2026-08-19T15:55:44Z https://hdl.handle.net/20.500.14178/3892 SOCIAL PRESCRIBING - preskripce nad rámec farmakoterapie: možnosti a příležitosti pro péči o starší populaci v ČR Novotná, Blanka; Bártová, Alžběta; Šlemarová, Gabriella; Macháčová, Kateřina; Holmerová, Iva Úvod: Současný demografický vývoj zvyšuje potřebu hledání efektivních způsobů podpory starší populace, zejména v oblasti duševního zdraví, životní pohody a soběstačnosti. V ordinacích praktických lékařů se stále častěji objevují pacienti, jejichž potřeby přesahují rámec farmakologické léčby. Jedním z možných přístupů, jak s touto tendencí pracovat je tzv. "social prescribing" - doporučování nefarmakologických a komunitních intervencí jako součást komplexní zdravotní péče. Přehled konceptu: Social prescribing je inovativní mezioborový přístup, který propojuje zdravotní a sociální profesionální péči s neformální podporou a dostupnými komunitními zdroji. Jeho cílem je poskytovat individualizovanou podporu přizpůsobenou potřebám jednotlivce i charakteru komunity, ve které žije a zároveň odlehčit systému profesionální zdravotní péče. Důraz je kladen na aktivní zapojení člověka do života v komunitě, s ohledem na jeho zdravotní, sociální, emocionální i praktické potřeby ovlivňující jeho zdraví. Příklad z praxe: Článek dále představuje mezinárodní studii RECETAS, která zkoumá potenciál social prescribing aktivit v přírodním prostředí při snižování osamělosti a zlepšování kvality života u seniorů žijících ve městech. Studie se zaměřuje na možnosti propojení zdravotní péče s komunitními programy podporujícími duševní zdraví a jedním z míst, kde studie probíhá je Praha. Závěr: Social prescribing představuje perspektivní doplněk klasické profesionální péče, který může obohatit praxi i v českém prostředí. Podporuje aktivní stárnutí, duševní pohodu a propojení formální a neformální péče o seniory. Pro jeho širší využití je však klíčová další odborná diskuse, výzkumné ověření a institucionální ukotvení v systému zdravotní a sociální péče.; Introduction: Current demographic trends are increasing the need to develop effective approaches to support the growing older population, particularly in areas such as mental health, well-being, and self-sufficiency. General practitioners are increasingly encountering patients whose needs extend beyond pharmacological treatment. One emerging approach is known as social prescribing - the recommendation of non-pharmacological and community-based interventions as part of comprehensive care. Conceptual Framework: Social prescribing is an innovative, interdisciplinary approach that integrates professional healthcare and social services with informal support and locally available community resources while also reducing the burden on the health care system. Its primary aim is to provide individualized care tailored to the needs of each person and their community context. The emphasis is on encouraging meaningful participation and active engagement in community life, considering the individual's health, social, emotional, and practical needs. Research-Based example: The article also presents the international RECETAS study, which investigates the potential of nature-based social prescribing interventions to reduce loneliness and enhance the quality of life among older adults living in urban environments. The study explores how healthcare can be meaningfully linked to community programs that support mental health and social inclusion. Conclusion: Social prescribing offers a promising complement to traditional care and has the potential to enrich clinical practice in the Czech Republic. It promotes active aging, mental well-being, and the integration of formal and informal support systems for older people. However, broader implementation requires further expert discussion, empirical validation, and institutional integration into the health and social care systems. Wed, 01 Jan 2025 00:00:00 GMT https://hdl.handle.net/20.500.14178/3892 2025-01-01T00:00:00Z https://hdl.handle.net/20.500.14178/3839 Diskutovaná témata dynamické diagnostiky v psychologickém poradenství Baborová, Aneta; Málková, Gabriela Cíl: Cílem této studie je podat přehled publikované evidence o využívání dynamické diagnostiky v oblasti psychologického poradenství, zpracovat dosavadní poznatky o přínosech i limitech dynamické diagnostiky a zdůraznit aktuálně diskutovaná témata pro další rozvoj dynamické diagnostiky v poradenské praxi. Širším cílem této studie je podpořit rozsáhlejší využívání dynamické diagnostiky v českém systému psychologického poradenství.Metody: Odborné zdroje vztahující se k poznatkům českého i zahraničního výzkumu o využití dynamické diagnosticky v poradenské psychologii jsme vyhledávaly prostřednictvím centrálního vyhledávače Univerzity Karlovy od A do Ž a dále prostřednictvím Google Scholar. Práce zveřejněné v českých recenzovaných časopisech jsme dohledávaly i ručně (např. E-psychologie, Pedagogika). Postup vyhledávání u českých a zahraničních zdrojů byl odlišný. Důvodem je násobně větší množství materiálů v případě zahraničních zdrojů, které nás nutilo k systematičtější rešerši. Naopak v případě českých zdrojů jsme ponechaly širší záběr. Při využití zahraničních zdrojů jsme použily metodiku strukturované rešerše PRISMA, konkrétně její revidovanou verzi z roku 2020 (Page et al., 2021). Při využití českých zdrojů jsme jako klíčovou frázi pro vyhledávání zvolily: "dynamická diagnostika" (bez bližšího upřesnění).Výsledky: Výsledky jsou prezentovány ve formě klíčových diskutovaných témat, která zachycují problematické oblasti využití dynamické diagnostiky v poradenství. Prvním klíčovým problémem je nedostatek základního výzkumu v oblasti přínosů a efektivity dynamické diagnostiky (např. Hussain & Woods, 2019). Objektivní hodnocení přínosů dynamické diagnostiky v praxi je omezeno nedostatečným počtem validačních studií. Druhým klíčovým problémem jsou nedostatečné opory ve vzdělávání poradenských pracovníků (např. Deutsch & Reynolds, 2000; Giles, 2018). Omezené zaškolení a nedostatečná průběžná odborná podpora ztěžují implementaci dynamické diagnostiky v praxi. Třetím klíčovým problémem je terminologická neujasněnost a nepřesnost, která komplikuje porozumění podstatě dynamické diagnostiky (např. Giles, 2018; Chuchutová, 2008). Poradenští pracovníci z českého i mezinárodního kontextu mají o dynamické diagnostice mylné představy. Čtvrtým klíčovým problémem je úzké zaměření dynamické diagnostiky na klienty ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, zatímco ostatní oblasti zůstávají opomíjeny (např. Šebánková & Havelka, 2022).; Objective: The aim of this study is to provide an overview of published evidence on the use of dynamic assessment in psychological counseling, to synthesize current findings regarding the benefits and limitations of dynamic assessment in this field, and to offer topics for further discussion and development of dynamic assessment in psychological counseling. The broader goal of this paper is to encourage greater use of this type of diagnostic approach within a Czech psychology counseling system.Methods: Sources related to findings from both Czech and international research on the use of dynamic diagnostics in counseling psychology were searched using Charles University's central search engine "A to Ž" and Google Scholar. Papers published in Czech peer-reviewed journals were manually searched (e.g., E-psychologie, Pedagogika). The search approach for Czech and international sources differed due to the significantly larger volume of international materials, which required a more systematic review. For the international sources, we applied the PRISMA structured review methodology, specifically the revised version from 2020 (Page et al., 2021). For the Czech sources, the key search phrase was "dynamická diagnostika" (without further specification).Results: The results are presented in the form of key discussed topics, which capture problematic areas of the use of dynamic assessment in counseling. The first key issue is the lack of fundamental research on the benefits and effectiveness of dynamic assessment (e.g. Hussain & Woods, 2019). An objective evaluation of the benefits of dynamic assessment in practice is hindered by the insufficient number of validation studies. The second key issue is the inadequate support in the education of counseling professionals (e.g. Deutsch & Reynolds, 2000; Giles, 2018). Limited training and insufficient ongoing professional support make it difficult to implement dynamic assessment in practice. The third key issue is terminological ambiguity and inaccuracy, which complicates understanding the nature of dynamic assessment (e.g. Giles, 2018; Chuchutová, 2008). Counseling professionals from both Czech and international contexts have misconceptions about dynamic assessment. The fourth key issue is the narrow focus of dynamic assessment on clients from socio-culturally disadvantaged backgrounds, while other areas remain overlooked (e.g. Šebánková & Havelka, 2022). Wed, 01 Jan 2025 00:00:00 GMT https://hdl.handle.net/20.500.14178/3839 2025-01-01T00:00:00Z https://hdl.handle.net/20.500.14178/3817 Ohrazení a brány židovských hřbitovů Nešpor, Zdeněk Na základě vlastního terénního výzkumu, provedeného v letech 2023-25, autor dokumentuje a analyzuje obrazení a vstupní brány na všech 326 zachovaných židovských hřbitovech v České republice.; Based on field research conducted between 2023 and 2025, the author documents and analyses the boundary walls and entrance gates of all 326 preserved Jewish cemeteries in the Czech Republic. Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT https://hdl.handle.net/20.500.14178/3817 2026-01-01T00:00:00Z https://hdl.handle.net/20.500.14178/3703 Tóny z okrajů: Hudba a marginalita = Sounds from the Margins Jurková, Zuzana; Stellmacher, Martha; Skořepová Honzlová, Zita; Kuhnová, Kristýna; Seidlová, Veronika Ústředním tématem česko-anglické monografie je marginalita a její spojení s hudbou. Autorky se zabývají tím, jakou hraje hudba v procesu, který vede k sociálnímu vyloučení nebo naopak z něj, a to za využití vlastního terénního nebo archivného výzkumu.; The monograph presents marginality, and its connection to music. The authors were thus interested in knowing which role music - its performance, the creation of a certain genre or a concrete musical event - plays in the process leading to social exclusion or, on the contrary, out of it. To find the answer they used material from their own field research. Tue, 01 Jan 2013 00:00:00 GMT https://hdl.handle.net/20.500.14178/3703 2013-01-01T00:00:00Z