Show simple item record

"To já jsem matkou svého otce" : ženský princip a staroegyptské náboženské prvky v gnósi

dc.contributor.authorPehal, Martin
dc.date.accessioned2023-01-23T15:40:48Z
dc.date.available2023-01-23T15:40:48Z
dc.date.issued2020
dc.identifier.urihttps://hdl.handle.net/20.500.14178/1679
dc.description.abstractJak pregnantně formuloval G. Fowden ve vztahu ke zkoumání "staroegyptských" kořenů hermetické tradice, gnósi je potřeba vnímat jako součást velice synkretického prostředí pozdní antiky, v níž zcela zásadní úlohu hrál Egypt. Ve svém příspěvku se pokusím obhájit názor, že na rozdíl od intelektuálních a rituálních tradic židovské, křesťanské a řecké, jež jsou běžně identifikovány jako inspirační zdroj gnostických systémů, se v gnostických spisech setkáváme i s prvky autochtonního staroegyptského náboženství. Toto propojení totiž poskytuje srozumitelný interpretační rámec pro některé dílčí gnostické motivy, resp. přímo celé skladby, např. (Paní) hromu: dokonalá mysl [Hrom] (Nag Hammadi codex [NHC] VI,2, viz níže), které je obtížné interpretovat tradičním prizmatem. Ústředním motivem, kolem něhož svou argumentaci vystavím, bude analýza podobné funkce a působnosti ženských postav v gnostických textech na straně jedné a ve staroegyptských písemných pramenech a rituální praxi (zastoupené kultem tzv. Velkých bohyní) na straně druhé. Má argumentace bude postupovat v následujících krocích. Nejprve shrnu dosavadní bádání, a to jak z hlediska společných obecných rysů těchto myšlenkových a symbolických systémů, tak i z hlediska dílčích motivů. Z tohoto přehledu vyplývá, že interpretace gnostického materiálu přes působnost ženských postav ve vztahu ke staroegyptským vzorům nebývá příliš obvyklá, ačkoliv se pokusím ukázat, že je ze všech případných podobností nejrelevantnější. Shrnutí třicáté kapitoly díla Adversus haereses [AH] z pera raně křesťanského heresiologa Eirénaia z Lyonu, jež srovnám se staroegyptským kosmogonickým mýtem dochovaným v chrámu boha Chonsua v Karnaku, poslouží jako rozvedení komparativních snah předchozích autorů a vztáhne ústřední téma působnosti ženských božstev k dalším relevantním motivům. Stručná charakteristika role ženských postav v gnostickém i staroegyptském materiálu následně ukáže, že nejdůležitějším spojujícím motivem je jejich prostředkující role ve stvořitelském procesu, charakterizovaná ambivalentní či přímo paradoxní mocí, jíž disponují (jsou v celém procesu ústřední, ale zároveň jaksi marginalizované). Ta přitom vyplývá z jejich vztahu vzájemné stvořenosti s mužským stvořitelem. Na závěr se pokusím nastínit mechanismus možného působení staroegyptských kultů takzvaných Velkých bohyní na gnostické komunity, včetně spekulace ohledně důvodu zdůrazňování androgynních/gynandrických aspektů stvořitelských ženských postav. Na tomto místě je také třeba zdůraznit, že text nemá ambici vstoupit do debaty, která byla živá zejména ve druhé polovině 20. století a jež řešila otázku (mimo/před)křesťanského charakteru nejrůznějších gnostických směrů. Mým cílem je ukázat, že některé z motivů přítomných v gnostickém myšlení v podobě, v jaké se nám dochovaly v textových pramenech, dávají smysl právě ve vztahu k původnímu staroegyptskému náboženskému prostředí. Staroegyptské kulty byly totiž aktivní několik prvních staletí po Kristu, tedy souběžně s existencí křesťanských a gnostických tradic. Pokusit se nalézt odpověď na otázku po jejich vzájemném vztahu je proto důležité.cs
dc.description.abstractThis essay argues that scholarship on gnostic texts could strongly benefit from taking into greater account elements of autochthonous ancient Egyptian religious concepts when interpreting gnostic intellectual and ritual systems. The central argument focuses on conspicuously similar roles and characteristics of female characters in both gnostic and ancient Egyptian symbolism, as witnessed especially within the Egyptian theological and ritual traditions of the so-called Great Goddesses (Isis, Neith, and Hathor). As these immensely popular cults were contemporaneous to the presumed development of various gnostic systems, this essay argues for a direct Egyptian-gnostic influence. The textual analysis focuses on a comparison of Chapter 30 of the Adversus haereses of Irenaeus of Lyon (with appropriate references to original gnostic concepts and texts) with an Egyptian cosmogonic myth located in the temple of Khonsu in Karnak, proceeding then to the analysis of select passages of NHC VI,2 (The Thunder: Perfect Mind). The essay argues that in both ancient Egyptian and gnostic sources, female characters are described as: (1) primordial deities, creators of elementary principles governing creation; (2) being in a mutual relationship of createdness with a divine male creative principle/the world; (3) androgynous/gynandrous, begetting through some type of autoerotic activity; (4) taking on primordial serpentine forms; (5) rulers of the created world; (6) mediators with the ability to connect opposing principles; (7) ambivalent and-from the androcentric optics of these symbolical systems-as possessing deeply troubling, creative/destructive abilities. These ancient Egyptian concepts would have been disseminated among Gnostics living in Egypt for example during the massively popular public festivals of the various Great Goddess cults at their ritual centres at Phylae, Dendera, Edfu, and Saïs.en
dc.language.isocs
dc.relation.urlhttps://doi.org/10.5817/Rel2020-1-5
dc.rightsCreative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Internationalcs
dc.rightsCreative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivativeWorks 4.0 Internationalen
dc.title"To já jsem matkou svého otce" : ženský princip a staroegyptské náboženské prvky v gnósics
dcterms.accessRightsopenAccess
dcterms.licensehttps://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/legalcode
dc.date.updated2023-10-02T06:12:52Z
dc.subject.keywordstaroegyptské náboženstvícs
dc.subject.keywordgnósecs
dc.subject.keywordVelké bohyněcs
dc.subject.keywordženské postavy jako mediátorkycs
dc.subject.keywordChonsuova kosmologiecs
dc.subject.keywordtexty z Nag Hammádícs
dc.subject.keywordAncient Egyptian religionen
dc.subject.keywordgnosisen
dc.subject.keywordGreat Goddessesen
dc.subject.keywordfemale characters as mediatorsen
dc.subject.keywordKhonsu Cosmogonyen
dc.subject.keywordNag Hammadi codices.en
dc.relation.fundingReferenceinfo:eu-repo/grantAgreement/MSM/EF/EF16_019/0000734
dc.relation.fundingReferenceinfo:eu-repo/grantAgreement/UK/UNCE/HUM/UNCE/HUM/016
dc.date.embargoStartDate2023-10-02
dc.type.obd73
dc.type.versioninfo:eu-repo/semantics/publishedVersion
dc.identifier.doi10.5817/Rel2020-1-5
dc.identifier.eidScopus2-s2.0-85090358700
dc.identifier.obd576697
dc.identifier.rivRIV/00216208:11210/20:10409042
dc.subject.rivPrimary60000::60300::60304
dc.subject.rivSecondary60000::60100::60102
dc.subject.rivSecondary60000::60500
dcterms.isPartOf.nameReligio
dcterms.isPartOf.issn1210-3640
dcterms.isPartOf.journalYear2020
dcterms.isPartOf.journalVolume28
dcterms.isPartOf.journalIssue1
uk.faculty.primaryId114
uk.faculty.primaryNameFilozofická fakultacs
uk.faculty.primaryNameFaculty of Artsen
uk.department.primaryId817
uk.department.primaryNameÚstav filosofie a religionistikycs
uk.department.primaryNameDepartment of Philosophy and Religious Studiesen
dc.title.translated"'Tis I, Mother of my Father" : The Feminine Principle and Ancient Egyptian Religious Motifs in Gnosticismen
dc.description.pageRange45-72
dc.type.obdHierarchyCsČLÁNEK V ČASOPISU::článek v časopisu::původní článekcs
dc.type.obdHierarchyEnJOURNAL ARTICLE::journal article::original articleen
dc.type.obdHierarchyCode73::152::206en
uk.displayTitle"To já jsem matkou svého otce" : ženský princip a staroegyptské náboženské prvky v gnósics
uk.displayTitle.translated"'Tis I, Mother of my Father" : The Feminine Principle and Ancient Egyptian Religious Motifs in Gnosticismen


Files in this item

Thumbnail

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record