Východiska a teoretické koncepty projektu Školy pro budoucnost

Abstract

Výzvy a požadavky na všeobecnou transformaci vzdělávání, jež zaznívají v teoretických debatách, jsou často s nadšením prosazovány přímo v praxi - jak tomu bylo i v projektu Školy pro budoucnost. V tomto textu jsou představeny teoretické koncepty, ze kterých projekt vychází; je také diskutován jejich možný (teoretický) přínos pro český vzdělávací systém. Mezi hlavní principy tohoto typu výuky/učení patří především koncepty kreativních návyků mysli (Lucas, 2013) a kompetencí pro udržitelný rozvoj (UNESCO, 2017) - včetně srovnání těchto dvou konceptů (Henderson et al., 2021) a s důrazem na transformativní povahu učení (Dlouhá et al., 2021). Dále zde stručně popisujeme model participace Laury Lundyové (Lundy, 2007), koncept well-beingu (McLellan et al., 2012) a vysoce funkční třídy (CCE, 2012). Tato teoretická východiska byla v úvodu projektu představena jednotlivým aktérům tak, aby se jimi řídili při designu projektů i jednotlivých aktivit; byla také použita jako základ teoreticky založeného kódování v kvalitativním výzkumu (Dlouhá, Henderson, 2022).

Challenges and demands for a general transformation of education, which are voiced in theoretical debates, are often enthusiastically promoted directly in practice - as was the case in the Schools for the Future project. In this text, the theoretical concepts underlying the project are presented; their possible (theoretical) contribution to the Czech education system is also discussed. The main principles of this type of teaching/learning include, in particular, the concepts of creative habits of mind (Lucas, 2013) and competences for sustainable development (UNESCO, 2017) - including a comparison of these two concepts (Henderson et al., 2021) and with an emphasis on the transformative nature of learning (Dlouhá et al., 2021). In addition, we briefly describe Laura Lundy's model of participation (Lundy, 2007), the concept of well-being (McLellan et al., 2012) and high-functioning classrooms (CCE, 2012). These theoretical frameworks were introduced to individual actors at the beginning of the project to guide the design of projects and individual activities; they were also used as the basis for theory-based coding in the qualitative research (Long and Henderson, 2022).