Páni z Říčan do roku 1420. Studie k počátkům rodu erbu trojlistu
( The Lords of Říčany before 1420. A study on the origins of the family with
a trifoliate coat of arms )
Publication date
2022Published in
Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí.Volume / Issue
10 (1)ISBN / ISSN
ISSN: 1805-3874Metadata
Show full item recordAbstract
Páni z Říčan byli šlechtickým rodem, jehož vzestup umožnili bratři Ondřej, Diviš a Slávek ze Všechrom, kteří zastávali významné funkce na dvoře Přemysla Otakara II. Divišovi potomci přijali predikát "z Říčan" podle nového rodového sídla a měli i nadále blízko k českým panovníkům: např. k Oldřich z Říčan, Diviš z Říčan a Jimram z Říčan. V dalších generacích rod přišel o své sídlo v Říčanech a současně zchudnul v důsledku velkého počtu mužských členů rodu a přerozdělování majetků. V předhusitském období vlastnili páni z Říčan rozsáhlé statky ve středních a východních Čechách a na Moravě.
The lords of Říčany were a noble family whose rise was made possible thanks to the brothers Ondřej, Diviš and Slávek of Všechromy, who held important positions at the court of Ottokar II. Diviš's descendants adopted the predicate "of Říčany" as a result of the new family seat and continued to be close to the Bohemian rulers: e.g., Oldřich of Říčany, Diviš of Říčany and Jimram of Říčany, to name just a few. In the generations that followed, the main family seat in Říčany was lost. At the same time, the family became impoverished due to a number of male family members and the division of estates. In the pre-Hussite period, the lords of Říčany owned extensive estates in Central Bohemia (Říčany, Průhonice, Červený Hrádek near Sedlčany), Eastern Bohemia (Ledeč),Southern Bohemia (Cehnice) and also began to penetrate to other regions (Western and Northern Bohemia, Moravia).
Keywords
vrcholný středověk, šlechta, hrady, kostely, heraldika, páni z Říčan
High Middle Ages, nobility, castles, churches, heraldry, lords of Říčany
Permanent link
https://hdl.handle.net/20.500.14178/1889License
Plný text výsledku je zpřístupněn v repozitáři pouze přihlášeným uživatelům Univerzity Karlovy, pouze pro čtení. Dále lze plné texty z repozitáře stahovat, případně tisknout, ale pouze pro osobní potřebu (viz § 30 zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona).