Protiprávní stav jako důvod vzniku objektivní odpovědnosti v českém soukromém právu

Abstract

Cílem této stati je odpověď na otázku, proč potřebujeme protiprávní stav jako důvod vzniku právní odpovědnosti. Jejím jádrem je polemika s názorem Filipa Melzera, podle kterého "určitý stav nemůže být striktně vzato sám o sobě označen jako protiprávní, nýbrž pouze jednání právního subjektu, které k tomuto následku či stavu vedlo". Jeho východiskem totiž není "objektivní odpovědnost", tak jak jsme ji znali až do přijetí občanského zákoníku v roce 2012, nýbrž německý koncept odpovědnosti za ohrožení (Gefährdungshaftung), který nevychází z protiprávního stavu, nýbrž z odpovědnosti za zvýšení rizika. Z těchto důvodů se nejprve zabývám otázkou, čím se liší odpovědnost za škodu, tak jak jsme ji chápali v návaznosti na občanský zákoník z roku 1964, od povinnost k náhradě újmy, která je zakotvena v platném a účinném občanském zákoníku. Na to pak navazuje úvaha nad tím, proč potřebujeme "protiprávnost", abychom odlišili nešťastnou náhodu od protiprávního stavu a proč si tedy nevystačíme pouze s právními událostmi. V návaznosti na to se zabývám i samotnou koncepcí odpovědnosti za ohrožení a jejími slabinami.

The aim of this paper is to answer the question of why we need an unlawful state of affairs as a ground for legal liability. At its core is a polemic with Filip Melzer's view that 'a certain state of affairs cannot, strictly speaking, be described as unlawful in itself, but only the conduct of the legal subject that led to that consequence or state of affairs'. Its starting point is not "strict liability", as we understood it until the adoption of the Civil Code in 2012, but the German concept of liability for endangerment (Gefährdungshaftung), which is based not on an unlawful condition but on liability for an increase in risk. For these reasons, I will first address the question of how liability for damages, as we have known and understood it under the 1964 Civil Code, differs from the obligation to compensate for damages, which is enshrined in the current and effective Civil Code. I then consider why we need 'unlawfulness' ('wrongfulness') to distinguish an unfortunate coincidence from an unlawful state of affairs, and why we do not merely distinguish legal events from unlawful states of affairs. Finally, I consider the concept of liability for endangerment (Gefährdungshaftung) itself and its weaknesses.