Syntéza kreativního učení a vzdělávání pro udržitelný rozvoj v České republice

Abstract

Tento článek pojednává o pedagogickém přístupu Vzdělávání pro budoucnost (VpB) propojujícím dva vzájemně provázané podpůrné modely kompetencí: Klíčové kompetence pro udržitelnost (Rieckmann 2017) a Kreativní vzdělávání a model Kreativní návyky mysli (Lucas, Claxton, & Spencer, 2013). Uvedený přístup se týká některých problémů implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj tím způsobem, kdy žáci sami stanovují svou vizi a svůj závazek k provedení změny. Je tak třeba přejít k participativním, socio-konstruktivistickým, transformativním modelům. Článek shrnuje, jak se projekt vztahuje k Akční kompetenci (Jensen & Schnack, 1997) a modelu participace (Lundy, 2007), za účelem vytvoření efektivního přístupu k rozvoji udržitelných kompetencí a rozvoji sebepojetí žáků jako aktérů změny. Popisuje implementaci pilotního projektu VpB ve čtyřech třídách základních škol (1.-9. třída) a pozitivní dopad rozvoje kompetencí u účastníků.

This article discusses the Education for the Future (EFF) pedagogical approach linking two mutually supportive competence models: Key Competencies for Sustainability (Rieckmann 2017) and the Creative Habits of Mind model (Lucas, Claxton, & Spencer, 2013). The article describes some of the challenges of implementing education for sustainable development in such a way that students themselves develop their own vision and commitment to making change. It is therefore necessary to move to participatory, socio-constructivist, transformative teaching models. The authors summarise how the project relates to Action Competence (Jensen & Schnack, 1997) and the Lundy Model of Participation (Lundy, 2007), in order to create an effective approach to developing sustainable competencies and developing stu-dents' self-perception as agents of change. It describes the implementation of the EFF pilot project in four primary school classes (grades 1-9) and the positive impact of competence development in participants.