Nejstarší brýlovité závěsky a další honosné typy šperků ve střední Evropě

Abstract

Standardizované spirálovité závěsky a puklice typu Stollhof-Csáford jsou nejvýraznějšími kovovými šperky středoevropského raného metalika. Zejména masivní brýlovité zápony typu Malé Leváre zaujímají významné postavení v systematice snažící se rekonstruovat vznik a přenos univerzálního designu tohoto typu šperku v období 5. a 4. tisíciletí př. n. l. v západní Eurasii. Tato studie mapuje jejich kulturně-historická, chronologická, metrická či paleometalurgická data a umožňuje diachronní i synchronní pohled ve světle současných problémů. Studie představuje aktualizované typologické hodnocení a poznatky nasbírané za století archeologického výzkumu, nově doplněné o exempláře z Beluše, Bzence, Ivanovců, Krnova, Rajce, Rousínova, Trenčianských Teplic a Žitné-Radiše. Nový poklad puklic Dolná Poruba-Homôľka umožňuje v karpatském geografickém prostoru prezentovat jistou originalitu, která spolu s optikou moderního přírodovědného bádání posouvá interpretaci od statických metalurgických zón k dynamickým technologickým sítím chalkolitických společenstev ve střední Evropě.

Standardized spiral pendants and Stollhof-Csáford type phalerae are the most distinctive metal jewellery of Central European Early Metallic Age. In particular, the massive spectacle pendants of the Malé Leváre type occupy an important position in the systematics trying to reconstruct the origin and transmission of the universal design of this type of jewellery in the period of the 5th and 4th millennia BC in Western Eurasia. This study maps their cultural-historical, chronological, metrical or paleometallurgical data, allowing a diachronic as well as a synchronic view in the light of contemporary issues. The study presents an updated typological assessment and knowledge gathered over a century of archaeological research, newly supplemented with specimens from Beluša, Bzenec, Ivanovce, Krnov, Rajec, Rousínov, Trenčianske Teplice and Žitná-Radiša. The new phalerae hoard of Dolná Poruba-Homôľka allows us to present a certain originality in the Carpathian geographical space, which, together with the lens of modern natural science research, shifts the interpretation from static metallurgical zones to dynamic technological networks of Chalcolithic communities in Central Europe.