Komunikační zdravotní gramotnost válečných uprchlíků z Ukrajiny v Česku

Abstract

Komunikační zdravotní gramotnost je klíčová pro efektivní interakci mezi pacienty a zdravotníky. Její omezení může vést k nerovnostem v oblasti zdraví. Ukrajinští váleční uprchlíci čelí překážkám při přístupu ke zdravotní péči, zejména kvůli jazykovým a kulturním bariérám. Studie analyzuje jejich úroveň komunikační zdravotní gramotnosti a srovnává ji s českou populací. Kvantitativní výzkum využil standardizovaný dotazník HLS19-COM-P. V listopadu 2023 bylo metodou sběru dat prostřednictvím on-line dotazníku (CAWI) dotázáno 1182 ukrajinských uprchlíků. Analýza probíhala v softwaru IBM SPSS Statistics verze 28. Komunikační zdravotní gramotnost uprchlíků byla výrazně nižší než u české populace. Největší bariéry zahrnovaly obtíže s vyjadřováním zdravotních problémů (40 %), pokládáním otázek lékaři (50 %) a sdíleným rozhodováním (55 %). Nízká úroveň komunikační zdravotní gramotnosti byla spojena s horším využíváním zdravotní péče. Pro snížení nerovností ve zdraví je nutné posílit jazykovou podporu uprchlíků, zvýšit dostupnost interkulturních pracovníků a zavést edukační programy na zlepšení komunikační zdravotní gramotnosti.

Communicative health literacy is essential for effective interaction between patients and healthcare professionals. Its limitations may contribute to health inequalities. Ukrainian war refugees face significant barriers in accessing healthcare, primarily due to language and cultural differences. This study analyses their level of communicative health literacy and compares it with the Czech population. A quantitative study was conducted using the standardized HLS19-COM-P questionnaire. In November 2023, 1,182 Ukrainian refugees were surveyed using the CAWI method. Data analysis was performed using IBM SPSS Statistics software version 28. The communicative health literacy of refugees was significantly lower than that of the Czech population. The most significant barriers included difficulties in expressing health problems (40%), asking questions to physicians (50%), and participating in shared decision-making (55%). A low level of communicative health literacy was associated with poorer utilization of healthcare services. To reduce health inequalities, it is necessary to strengthen language support for refugees, increase the availability of intercultural mediators, and implement educational programs aimed at improving communicative health literacy.