Repurposing sulfonamidů jako antifungálních léčiv aneb Starého psa novým kouskům naučíš

Datum vydání
2025Publikováno v
SBORNÍK ABSTRAKTŮ Konference 19. a 20. listopadu 2025Nakladatel / Místo vydání
(Praha)Informace o financování
UK//COOP
MSM//LX22NPO5103
MSM//SVV260781
Metadata
Zobrazit celý záznamAbstrakt
Narůstající rezistence mikroorganismů představuje závažnou hrozbu pro veřejné zdraví, což vytváří urgentní potřebu nových léčiv. Systémové mykózy jsou však v porovnání s bakteriálními infekcemi stále přehlíženy, ačkoli jejich závažnost i incidence rostou. Podobně jako u bakterií se kromě náročného vývoje zcela nových molekul uplatňují i alternativní strategie, např. kombinační terapie a repurposing zavedených léčiv.1Sulfonamidy jsou nejstarší třídou antimikrobiálních látek, které působí dominantně interferencí s metabolismem folátu. Z klasických 4-aminobenzensulfonamidů považovaných za antibakteriální a antiprotozoální léčiva zůstalo v praxi už jen několik zástupců a v historii nebyly nikdy považovány za typická antimykotika. Používají se jen u specifických houbových infekcích, zejména Pneumocystis jirovecii, nicméně recentně se ukazuje, že mají potenciál i v léčbě dalších systémových mykóz, zatím převážně na základě preklinických dat. Výhodou je, že tato léčiva jsou schválená a jednalo by se jen o off-label indikaci.Mnohé sulfonamidy vykazují přímou in vitro antifungální aktivitu, synergii s azoly i polyeny a také interferenci s houbovými biofilmy. Například sulfamethoxazol, složka kotrimoxazolu, má vlastní mírnou aktivitu vůči Candida albicans i vysoce chemorezistentní Candida auris a v kombinaci s triazolovými antimykotiky vykazuje synergický efekt a obnovu citlivosti u rezistentních kmenů.2 Aktivita sulfonamidů a kotrimoxazolu byla popsána i proti aspergilům. Většina těchto výsledků však zatím pochází ze studií in vitro.Na základě těchto slibných výsledků začaly být klasické sulfonamidy chemicky modifikovány za účelem zlepšení farmakologického profilu a studovány jsou i "neklasické" sulfonamidy, které mohou přinést další zlepšení v terapii systémových rezistentních mykóz. Další výzkum by měl zahrnovat validované in vivo modely vč. PK/PD studií, aby bylo možné spolehlivě posoudit účinnost a bezpečnost v léčbě rezistentních houbových infekcí.
Trvalý odkaz
https://hdl.handle.net/20.500.14178/3432Licence
Licence pro užití plného textu výsledku: Creative Commons Uveďte původ 4.0 International
