Diskutovaná témata dynamické diagnostiky v psychologickém poradenství

Abstract

Cíl: Cílem této studie je podat přehled publikované evidence o využívání dynamické diagnostiky v oblasti psychologického poradenství, zpracovat dosavadní poznatky o přínosech i limitech dynamické diagnostiky a zdůraznit aktuálně diskutovaná témata pro další rozvoj dynamické diagnostiky v poradenské praxi. Širším cílem této studie je podpořit rozsáhlejší využívání dynamické diagnostiky v českém systému psychologického poradenství.Metody: Odborné zdroje vztahující se k poznatkům českého i zahraničního výzkumu o využití dynamické diagnosticky v poradenské psychologii jsme vyhledávaly prostřednictvím centrálního vyhledávače Univerzity Karlovy od A do Ž a dále prostřednictvím Google Scholar. Práce zveřejněné v českých recenzovaných časopisech jsme dohledávaly i ručně (např. E-psychologie, Pedagogika). Postup vyhledávání u českých a zahraničních zdrojů byl odlišný. Důvodem je násobně větší množství materiálů v případě zahraničních zdrojů, které nás nutilo k systematičtější rešerši. Naopak v případě českých zdrojů jsme ponechaly širší záběr. Při využití zahraničních zdrojů jsme použily metodiku strukturované rešerše PRISMA, konkrétně její revidovanou verzi z roku 2020 (Page et al., 2021). Při využití českých zdrojů jsme jako klíčovou frázi pro vyhledávání zvolily: "dynamická diagnostika" (bez bližšího upřesnění).Výsledky: Výsledky jsou prezentovány ve formě klíčových diskutovaných témat, která zachycují problematické oblasti využití dynamické diagnostiky v poradenství. Prvním klíčovým problémem je nedostatek základního výzkumu v oblasti přínosů a efektivity dynamické diagnostiky (např. Hussain & Woods, 2019). Objektivní hodnocení přínosů dynamické diagnostiky v praxi je omezeno nedostatečným počtem validačních studií. Druhým klíčovým problémem jsou nedostatečné opory ve vzdělávání poradenských pracovníků (např. Deutsch & Reynolds, 2000; Giles, 2018). Omezené zaškolení a nedostatečná průběžná odborná podpora ztěžují implementaci dynamické diagnostiky v praxi. Třetím klíčovým problémem je terminologická neujasněnost a nepřesnost, která komplikuje porozumění podstatě dynamické diagnostiky (např. Giles, 2018; Chuchutová, 2008). Poradenští pracovníci z českého i mezinárodního kontextu mají o dynamické diagnostice mylné představy. Čtvrtým klíčovým problémem je úzké zaměření dynamické diagnostiky na klienty ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, zatímco ostatní oblasti zůstávají opomíjeny (např. Šebánková & Havelka, 2022).

Objective: The aim of this study is to provide an overview of published evidence on the use of dynamic assessment in psychological counseling, to synthesize current findings regarding the benefits and limitations of dynamic assessment in this field, and to offer topics for further discussion and development of dynamic assessment in psychological counseling. The broader goal of this paper is to encourage greater use of this type of diagnostic approach within a Czech psychology counseling system.Methods: Sources related to findings from both Czech and international research on the use of dynamic diagnostics in counseling psychology were searched using Charles University's central search engine "A to Ž" and Google Scholar. Papers published in Czech peer-reviewed journals were manually searched (e.g., E-psychologie, Pedagogika). The search approach for Czech and international sources differed due to the significantly larger volume of international materials, which required a more systematic review. For the international sources, we applied the PRISMA structured review methodology, specifically the revised version from 2020 (Page et al., 2021). For the Czech sources, the key search phrase was "dynamická diagnostika" (without further specification).Results: The results are presented in the form of key discussed topics, which capture problematic areas of the use of dynamic assessment in counseling. The first key issue is the lack of fundamental research on the benefits and effectiveness of dynamic assessment (e.g. Hussain & Woods, 2019). An objective evaluation of the benefits of dynamic assessment in practice is hindered by the insufficient number of validation studies. The second key issue is the inadequate support in the education of counseling professionals (e.g. Deutsch & Reynolds, 2000; Giles, 2018). Limited training and insufficient ongoing professional support make it difficult to implement dynamic assessment in practice. The third key issue is terminological ambiguity and inaccuracy, which complicates understanding the nature of dynamic assessment (e.g. Giles, 2018; Chuchutová, 2008). Counseling professionals from both Czech and international contexts have misconceptions about dynamic assessment. The fourth key issue is the narrow focus of dynamic assessment on clients from socio-culturally disadvantaged backgrounds, while other areas remain overlooked (e.g. Šebánková & Havelka, 2022).